Přetiskujeme článek zpravodaje priorita.
Také bezmyšlenkovitě splachujete kávovou sedlinu do dřezu, když jdete umýt hrnek od kávy? Možná netušíte, že lógr do dřezu nepatří.
Je třeba si uvědomit, že takovým jednáním přispíváme nejen k zanášení odpadů, ale především k celkovému znečištění a zhoršení kvality pitné vody. Do oběhu se totiž vrací i voda, která nemusí být zcela přečištěná.
CO NESMÍM
Do odpadu se nesmějí vyhazovat předměty z nerozložitelného materiálu. Jsou jimi dokonce i papírové kapesníky a kosmetické tampony, které mají na první pohled strukturu podobnou toaletnímu papíru. Taktéž je zakázáno lít do odpadu ředidla, oleje, barvy, laky, rozpouštědla, protože jsou to toxické látky, jež se mnohdy neodstraní ani v čistírně odpadních vod. Velmi nebezpečné je vlévání léků a farmaceutických přípravků do odpadu. Léčiva se ve vodě rozpustí a jejich účel se uplatní na místech, která k tomu nejsou určena. Dokonce i léčiva již použitá se do vody dostávají skrze moč pacientů. Například moč žen, které užívají hormonální antikon- cepci, má neblahé účinky na životní prostředí. Dokáže zahubit ryby, protože hormony ovlivňují změnu pohlaví některých ryb. Je jasné, že vyhazování koncentrovaných léčiv může způsobit ještě mnohem závažnější problémy.
Do odpadu se nesmějí vyhazovat předměty z nerozložitelného materiálu. Jsou jimi dokonce i papírové kapesníky.
ASPARTAM A CYKLAMÁT
Velkým boomem jsou v poslední době umělá sladidla, například aspartam a cyklamát. Jsou to synteticky připravené látky, které sice obsahují mnohem méně kalorií, nebo dokonce žádné, ale protože jsou to látky nepřírodního charakteru, mikroorganismy v ČOV nejsou schopny je zcela odstranit. Mezi velmi závažné chyby patří lití potravinářského oleje (ze smažení nebo fritování) do kuchyňského dřezu. Čistírny odpadních vod (ČOV) většinou nejsou na odstraňování mastnoty z vody vybaveny. Doporučuje se proto zbylé oleje a tuky z vaření přelít do nádoby nebo nechat vsáknout do ubrousku a ten poté vyhodit do směsného odpadu, ve větším množství můžeme tuky odevzdávat i do sběrného dvora. Tuky se nejen obtížně dostávají z vody, ale v kanalizaci se chovají podobně jako v lidských cévách. Pomalu ji ucpávají a znehodnocují. Dalším nepřítelem odpadů je kávová sedlina neboli lógr. Nerozpustitelná zrnka kávy mohou spolu s tukem postupem času ucpat i velmi silná potrubí.
Čistírny odpadních vod (ČOV) většinou nejsou na odstraňování
mastnoty z vody vybaveny.
A JÍDLO?
Poslední častou chybou je splachování zbytků jídla do odpadu. Zbytky zeleniny, ovoce, obilnin či masa obsahují koncentované organické látky, které jsou ve vodě velmi obtížně rozpustné, a některé z nich neumíme z vody odbourat. Lze tomu lehce zabránit neplýtváním potravinami, důsledným používáním obyčejných sítek do dřezu a nesplachováním potravin do WC. Mimo jiné náš odpad velmi hezky vykresluje, co sami jíme a pijeme. I to stojí za úvahu…
K vodě je třeba mít vztah. Je to jediná tekutina, která udržuje život na Zemi. My se k ní chováme velmi nešetrně, používáme ji jako médium pro náš odpad. Zcela čistou a pitnou vodu používáme jako dopravní prostředek k odstranění výkalů a nečistot z našich domácností. Takto velmi znečištěnou vodu poté složitě a draze čistíme a často se nám to ani zcela nepodaří. Každému z nás se pak voda do kohoutku vrací se stopovými prvky všeho, co jsme v ní v minulosti rozpustili. Všichni mohou svým jednáním přispět k tomu, abychom vodu jako médium používali co nejméně, odlehčíme tím ČOV a výrazně zvýšíme kvalitu i množství vody.
Voda je jediná tekutina, která udržuje život na Zemi.
Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy. Autorka (Barbora Martínková) je spolupracovnicí Ekocentra Koniklec, jež uvádí, že jeho posláním je zlepšování vztahu občanů k prostředí se zaměřením na ochranu přírodního a kulturního dědictví v Praze.
Zdroj.: Priorita – Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí, Číslo 11 I Listopad 2013
