TROCHA TEORIE – CO TO JE PH?
Část molekul vody se vyskytuje v disociovaném stavu, tj. jako H+ a OH-. V chemicky čisté vodě je koncentrace těchto částic 10-14 mol/l, přičemž H+ i OH- jsou zastoupeny rovným dílem. Koncentrace H+ je tedy 10-7 mol/l. pH vyjadřuje záporný logaritmus této hodnoty: pH = log 1/[H+]
V našem případě chemicky čisté vody je tedy pH rovno 7 – voda neutrální. pH se vyjadřuje pomocí stupnice 0-14, neutrální hodnota je tedy uprostřed. Koncentrace H+ je ve jmenovateli rovnice, znamená to, že se snižující se koncentrací H+ hodnota pH stoupá a naopak! Logaritmická závislost zase určuje fakt, že při pH lišícím se o jeden stupeň se koncentrace H+ liší desetinásobně, při hodnotách např. 6 a 8 je pak rozdíl v koncentraci H+ už stonásobný. Voda s nadbytkem H+ se nazývá kyselá, resp. má kyselou reakci a pH nižší než 7 (čím dále od sedmičky, tím silnější kyselina). Pokud je H+ méně než odpovídá rovnovážnému stavu, pak je voda zásaditá a pH je větší než 7 (čím výše od sedmičky, tím je voda zásaditější).
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY PŘEKYSELENÍ
- Nesprávná výživa – nadvýživa , mnoho bílkovin, cukr, alkohol, nikotin, nasycené mastné kyseliny, jedovaté látky, jedy z poživatin, potravinové přísady, konzervační barvící přísady, chlór v pitné vodě
- Špatné stravovací návyky – nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech)
- Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin
- Narušení střevní flóry (kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě)
- Nedostatek tekutin (stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních)
- Zloba, agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž
A NÁSLEDKY PŘEKYSELENÍ?
Acidóza se dnes dává do souvislosti s většinou „civilizačních“ chorob:
- Rakovina
- Kardiovaskulární problémy
- Obezita, cukrovka
- Oslabení imunity
- Poškození volnými radikály
- Předčasné stárnutí
- Osteoporóza
- Nedostatek energie
- Únava
Příčina okyselení našeho těla tedy spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Stres díky adrenalinu účinnost alkalizace také snižuje. V souvislosti s okyselením je síť našich cév, neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.
Správný poměr kyselin a zásad v těle je žádoucí a nutný. Náš organismus to ví naprosto přesně a proto s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, který považuje za nejdůležitější.
Příčina okyselení našeho těla tedy spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Stres díky adrenalinu účinnost alkalizace také snižuje. V souvislosti s okyselením je síť našich cév, neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.
Správný poměr kyselin a zásad v těle je žádoucí a nutný. Náš organismus to ví naprosto přesně a proto s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, který považuje za nejdůležitější.
KREV!
Krev má pH 7,35 až 7,45 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Jak jednoduché… Celá řada biochemických pochodů v těle je proto zaměřena na udržení pH krve a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“.
Krev má prostě přednost…
Výsledkem je modifikované vnitřní prostředí, které otvírá cestu chorobám, mění se rovnováha pH, což rovněž ovlivňuje normální fyziologické procesy – odolnost těla se oslabuje. Pokud máme zdravé tělo, máme zásadité rezervy, aby nás chránily. Při překyselení dochází k narušení rovnováhy, naše zásadité rezervy se vyčerpávají, a tím oslabují tělo, což podporuje rozvoj nemocí.
V zájmu udržení zásaditého prostředí krve si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“.
Např. minerální látky – vápník, draslík, hořčík – odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla.
Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A orgány „odcházejí“…
Živou vodou je na mnoha stránkách nazývána voda vyčištěná různými filtry, nejčastěji například reverzní osmózou (ta je nejdůkladnější) Nebo Pí voda. To je však velký omyl. Živá voda musí být dokonale vyčištěná od škodlivin, těžkých kovů, virů , bakterií a hormonů, ale musí být ještě ionizovaná, zásaditá a tím pádem i bohatá na kyslík.
Mrtvá voda je pochopitelně vyčištěná stejně, ale naopak kyselá a s menším obsahem kyslíku. „Nejen král Jiřík mohl mít živou a mrtvou vodu …..“
