DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK VODA
Voda je dopravním prostředkem číslo jedna pro všechny látky, které buňky potřebují, ale také pro buněčný odpad, který se musí vyloučit. Jsou-li dopravní trasy přerušené, protože chybí voda, hromadí se odpad. Medicína to nazývá arteriosklerózou, mluví například o krystalech kyseliny močové, které mohou způsobit artritidu.
‼️Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec.‼️
Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví. Co to znamená. Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět, dokážeme – li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění. A co to znamená pro nemocné? Pokud je možno nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle, je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci. Zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení.
V zájmu udržení zásaditého prostředí si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“. Např. minerální látky – vápník, draslík, hořčík – odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla. Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A orgány „odcházejí“…
První krok spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je – nebo by měl být – pro člověka normální a běžný. Není to v podstatě žádná „terapeutická metoda“. Naše tělo je vytvořeno…, stvořeno, v plně fungující vyvážený celek pouze za předpokladu této rovnováhy. Stav nemoci nebo její předzvěst je jen důkazem, že přestala fungovat rovnováha a pravděpodobnou příčinou vždy bude nějaká námi ovlivnitelná skutečnost. Každý člověk je pánem své acido-bazické rovnováhy a proto zcela pravděpodobně tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad připouští a nemocný zase nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení.
